Když člověk potřebuje peníze, ale nemá je, musí pochopitelně najít způsob, jak se k nim dostat. Což ale pochopitelně nemusí být vůbec nic snadného. Protože ne vždy je tu možnost si je dost rychle a v dostatečném množství vydělat, ne vždy lze využít vlastní finanční rezervy, a protože jsou peníze v lidském životě velice důležité, nedá se spoléhat na to, že by je někomu někdo dal. A ani s půjčením to nejednou není zrovna snadné.

Pokud přijde na pořad dne téma půjčky, mohlo by se zdát, že je to snadné řešení. Člověk zajde do nějaké finanční instituce, tam dostane peníze, jež potřebuje, a je to. Jenže ono tomu tak bohužel nejednou není. Půjčky se u nás totiž rozhodně jako na běžícím pásu neposkytují. A to z toho prozaického důvodu, že jejich poskytovatelé potřebují nějakou dostatečnou záruku, že se jim jejich jmění následně také v pořádku vrátí. A když se na ně obrátí žadatel, který vězí v problémech třeba až po uši, panují dost možná i naprosto oprávněné pochyby o jeho schopnosti vše řádně splatit. A v tu chvíli není ničím výjimečným, že je žádost podobného zájemce zamítnuta. Risk totiž nebývá zisk.

A pokud potřebuje půjčit někdo, kdo není takzvaně bonitní? Tedy někdo, kdo třeba málo vydělává, má záznam v registrech dlužníků, hrozí mu dost možná i exekuce a podobně? Pak tomuto nejednou nezbývá jiná alternativa než americká hypotéka. U té se totiž dlužník zaručuje za řádné splacení toho, co je mu poskytnuto, dáním vhodné nemovitosti do zástavy. A tato záruka dává možnost pomoci i tomu, kdo vyvolává pochybnosti. Protože kdyby dotyčný nevrátil to, co má, lze tu uspokojit nároky právě touto nemovitostí.

A proto si takovou nebankovní hypotéku berou ti, kdo nejsou po ekonomické stránce ideální. Protože u ní uspějí. A dostanou třeba i sedmdesát procent odhadní ceny oné nemovitosti s možností až třicetiletého splácení.