Představte si kamaráda, který se k vám ohlásí na návštěvu. Právě se vrátil z dovolené. Byl v Africe a tak očekáváte zajímavé vyprávění a chystáte odpovídající občerstvení. Dobré jídlo a také pití je přece základem kvalitně prožitého večera. Z jeho strany očekáváte také nějaký malý dárek, sluší se to. Tentokrát ale kamarád opravdu překvapil. Z jeho dárku se vyklubalo opravdové překvápko. Dovezl totiž plný pytel zásnubních prstenů. Prý bych je mohla, jakožto majitelka kadeřnického salónu, v rámci svých aktivit docela dobře prodávat. Bylo jich tak tisíc a každý jiný. Neskutečné, co všechno se nám v životě může stát.
Byl úplně první
První prstýnek, který nebyl ze sedmikrásek, ale z pouti. První, který byl z kovu mající punc. Bylo mi patnáct a moje narozeniny dostaly neuvěřitelně krásný nádech čehosi honosného, důležitého a povznášejícího. On se navíc narodil v Kanadě, v Montrealu, a já si tenkrát myslela, že jsem středobodem světa. Dávno už vím, že to tak není, ale ten krásný pocit si v srdci nosím dodnes.